Dnes slavíme sedmdesáté třetí výročí konce II. Světové války. Jako každý rok je třeba připomínat toto válečné běsnění, zvláště v posledních několika letech, kdy se tendence a provokace k rozpoutání další velké války objevují téměř každým dnem.

Vzpomeňme na ty, kteří obětovali své životy, aby zachránili Evropu před fašismem. Vzpomeňme také na ty, kteří nás zradili, a to nejen na zrádce v Mnichově, nýbrž i na zrádce z řad našich tehdejších vrcholných politiků. Nerado se připomíná, že tehdejší Sovětský svaz jediný z mocností nepodepsal Mnichovskou zradu, a že dokonce Československu nabídl podporu a pomoc. Jistě, dnes máme jiné spojence - z řad našich zrádců a vrahů, a tak se i v médiích, včetně veřejnoprávní televize tyto informace nedovíme, takže události II. Světové války připomínají filmy jako je Tucet špinavců a zásluhy ruského lidu v boji proti fašismu jakoby měly být navždy vymazány z paměti evropských národů a hlavně z paměti Slovanů.
K tomu se přidávají hlasy, které z vrahů dělají oběti. Nenechme si měnit historii a nezapomínejme.
Letos jsem položil kytičku u památníku umučených Rudoarmejců v Suché.
Čest osvoboditelům Ostravska a Československé republiky !!!