Včera si alespoň někteří vzpomněli na 15. březen 1939. Byl to den, kdy začala okupace České republiky (Slovenský štát byl vyhlášen 14. března). Včera jsme se u příležitosti nechvalného výročí dozvěděli, že jsme se z těchto událostí poučili (tuším to byl vystrčil, kdo takto hovořil), a že můžeme být inspirací pro zbytek Evropy.
Po patnáctém březnu následoval 16-tý březen, kdy byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Vskutku jsem rád, že jsme se poučili, a že jsme se stali inspirací, protože dnes máme 16. březen 2023 a takto vypadá to naše poučení z historie:
A bude následovat březen sedmnáctý, osmnáctý, devatenáctý...
Modleme se, nechť si tu historii nemusíme pořádně zopakovat...
Devátého března by oslavil 89 - té narozeniny první člověk, který vzlétl do vesmíru - Jurij Alexejevič Gagarin.
Ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur.
Dvě hodiny před startem, v 7 hodin 10 minut, už byl Gagarin usazen na svém místě v lodi a navázal spojení s řídícím centrem. Používal přidělený volací znak Kedr (cedr), řídící středisko bylo Zarja (Заря, svítání ). Po prověření spojení a přístrojů, které trvalo 20 minut, Gagarin už jen čekal na start. Při udržování kontaktu s kosmonautem se střídali Kamanin, Koroljov a Popovič, pro ukrácení čekání mu pouštěli do sluchátek písničky.
Dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času Jurij Gagarin odstartoval .V době startu mu bylo 27 let. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál.
Po návratu na Zemi prohlásil: "Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!"
Jako pocta J. Gagarinovi byla ještě 12. - tého dubna nahrána píseň Pozdrav astronautovi - známá také jako Dobrý den, majore Gagarine.
J. Gagarin se po návratu z vesmíru stal hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou. Značnou část následujících let jeho života zaujala setkání s lidmi v Sovětském svazu i ve světě. Přes zátěž svých veřejných povinností od roku 1961 studoval na Žukovského akademii, současně stál v čele oddílu kosmonautů. K dalšímu kosmickému letu se nedostal, byl pouze náhradníkem Vladimira Komarova pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967. V březnu 1968 dokončil studium na akademii a vrátil se k létání v letadlech, ale už 27. března 1968 při cvičném letu zahynul.
Tak už opět žijeme ve strachu. Ve strachu nikoliv o vlastní osobu, nýbrž o své blízké, přátele, kamarády a kolegy. Ve strachu o živobytí, o živnost či firmu, o práci a bydlení. Žijeme ve strachu - ovšem za potlesku ( nejen ) pražské lumpenkavárny a při tanečcích, výskání a skotačení umělců.